Deprese s existenenim zakladem

Deprese hranièí ka¾dý rok s stále rostoucím poètem hlav v¹ech vìkových kategorií. Taková nevýhoda jsou jak profesionálnì aktivní dospìlí, tak i dìti a star¹í ¾eny. Mnoho z nich trpí léta, ani¾ by vìdìli o nemoci, zatímco charakter od nich zkou¹í nové metody hraní s touto oslabující du¹evní poruchou.

Léèba deprese obvykle sestává z psychoterapie, která by mìla být doplnìna farmakologickými látkami pro zvý¹ení úèinnosti léèby. Mnoho ¾en neuvìdomuje dobrodru¾ství posledního, ¾e antidepresiva mohou být pøedepsána pouze lékaøi se specializací na psychiatrii. Dobrý psychiatr v Krakovì v¹ak pøedtím, ne¾ zaène léèbu deprese, by mìl správnì diagnostikovat onemocnìní, vèetnì pomocí speciálních psychometrických testù a pomocí klasifikace pøíznakù k posouzení epizody deprese. Teprve po diagnóze onemocnìní a období jeho záva¾nosti se psychiatr rozhoduje o èinnosti svého pùsobení. Farmakologická léèba se doporuèuje nejen bìhem záva¾nosti symptomù onemocnìní, ale také èasto bìhem asymptomatických období, proto¾e deprese je recidivující onemocnìní. V souèasnosti pou¾ívané antidepresiva jsou primárnì urèeny k stabilizaci nálady pacienta, k odstranìní úzkosti nebo k pomy¹lení na sebevra¾du. Bohu¾el správný výbìr úèinných lékù nìkdy trvá velmi dlouho, proto¾e pacienti mají rùzné úèinky na specifické úèinné látky. Farmakologická léèba se èasto odehrává v zemi ¾ivota pacienta, zejména v pøípadì tzv endogenní deprese. Osoba trpící relapsy deprese chce být pod neustálým dohledem psychiatra, který nejen kontroluje stav pacienta, ale také mù¾e nejlépe zhodnotit prùbìh operace, stejnì jako pøípadnou nutnost zmìnit formu terapie. Aèkoli moderní antidepresiva vykazují rostoucí úèinnost, psychiatøi doporuèují paralelní pou¾ití psychoterapie. Psychoterapie umo¾òuje pacientùm lépe rozpoznat relapsy a ukazuje zpùsoby zvládnutí v temných dobách.